- +420 721 896 231
- stavime@kamennezdi.cz
Kamennou dlažbu kolem bazénu lze udělat úplně bez betonu a malty. U správně navržené suché skladby lze jednotlivé kameny později zvednout, srovnat nebo použít znovu – což je velká výhoda například tehdy, když dnes máte menší bazén a za několik let jej plánujete zvětšit nebo více zapustit.
Jenže okolí bazénu není obyčejný zahradní chodník. Po kameni chodíte bosí, povrch je pravidelně mokrý, dostává na něj chlorovaná nebo slaná voda a během letního dne může být několik hodin na přímém slunci. Proto je potřeba řešit nejen to, jak kámen položit, ale také jaký kámen vůbec vybrat a co se stane s vodou, která přes dlažbu proteče.
Téma vzniklo také z konkrétního dotazu ve veřejné facebookové skupině Kameníci a dlaždiči. Majitel nového bazénu chtěl vytvořit přibližně 50–60 cm široký chodník z přírodních kamenů a rozhodoval se mezi pokládkou do štěrku a uložením do betonu. Protože bazén plánoval v budoucnu měnit, dává právě suchá a znovu rozebíratelná skladba velký smysl.
Pokud bychom chtěli přírodní kamenný chodník kolem rodinného bazénu postavit tak, aby byl rozebíratelný, postupovali bychom zhruba takto:
U dlažby kolem bazénu nezačínejte kamenem. Začněte vodou. Nejdřív určete, kam má voda odtéct, a teprve podle toho navrhněte podklad, spáry a kámen.
Suchá pokládka znamená, že kameny neleží v cementovém nebo betonovém loži. Stabilitu vytváří správně připravený podklad, drcené kamenivo, samotná hmotnost kamenů a pevné zakončení celé plochy.
U okolí bazénu má tento způsob několik praktických výhod:
Má to ale i druhou stránku. Suchá dlažba je tak dobrá, jak dobrý je její podklad. Pokud pouze odstraníte trávu, ušlapete zeminu a na ni položíte kámen, bude se plocha časem hýbat.
Okolí bazénu klade na kámen několik požadavků současně. Materiál by měl být:
U konkrétního kamene nestačí znát pouze jeho obchodní název. Dva pískovce nebo dva vápence mohou mít výrazně rozdílnou nasákavost, pevnost a odolnost proti mrazu. U kamene určeného přímo kolem bazénu bychom proto preferovali materiál s doloženými vlastnostmi pro venkovní dlažbu.
Pokud bychom hledali především odolnost a minimum experimentování, dívali bychom se jako první na světlou žulu nebo vhodný přírodní kvarcit.
Oba materiály mohou mít velmi nízkou nasákavost, vysokou pevnost a dobrou odolnost vůči venkovnímu prostředí. Odborný průvodce Stone Federation Great Britain řadí přírodní kvarcit i žulu mezi materiály s velmi nízkým rizikem poškození v bazénovém prostředí.
To ale stále neznamená, že je vhodná libovolná žulová deska. Leštěnou žulu kolem bazénu nechceme. Rozhodující je povrchová úprava.
U bazénu je potřeba najít kompromis mezi dvěma věcmi:
U žuly se proto dobře uplatní například jemně opalovaný nebo pískovaný povrch. Možný je také kartáčovaný nebo jinak jemně strukturovaný povrch, pokud má výrobce doloženou vhodnost pro mokré použití.
Velmi hrubé pemrlování poskytne dobrou přilnavost, ale pro každodenní chůzi naboso může být zbytečně nepříjemné.
Naopak leštěný nebo velmi hladký broušený kámen bychom do bezprostředního okolí bazénu nevolili.
Často se říká například „žula klouže“ nebo naopak „pískovec neklouže“. Tak jednoduché to není.
Stejná žula může být v leštěném provedení na mokré bosé chodidlo nevhodná a po opálení nebo pískování se chovat úplně jinak.
Pokud kupujete formátovanou dlažbu přímo pro okolí bazénu, ptejte se dodavatele na výsledek zkoušky protiskluznosti za mokra a ideálně přímo pro bosou nohu. Stone Federation Great Britain doporučuje v bazénovém prostředí hodnotu PTV alespoň 40 při použití testovací pryže určené pro bosou chůzi.
Nespoléhejte na větu „má to hrubý povrch, takže to nebude klouzat“. Pokud je bezpečnost důležitá, chtějte technický údaj nebo alespoň zkušenost s totožným kamenem a stejnou povrchovou úpravou v mokrém provozu.
Tady je velmi důležitá barva.
Světlý kámen odráží větší část dopadajícího slunečního záření, zatímco tmavý povrch ho více absorbuje. Odborné studie venkovních povrchů opakovaně ukazují souvislost mezi světlostí, odrazivostí a výslednou povrchovou teplotou.
V jednom z publikovaných porovnání byl maximální rozdíl mezi tmavou žulou a bílým mramorem přibližně 19 °C. Konkrétní hodnoty se samozřejmě mění podle počasí, větru, tloušťky kamene a způsobu pokládky, ale princip je důležitý:
Pokud bude okolí bazénu celý den na přímém slunci, vybírali bychom spíš světle šedý, béžový nebo jiný světlý kámen než antracitový nebo téměř černý.
Proto bychom například tmavý čedič, velmi tmavý andezit nebo černou žulu nevolili jako první variantu pro plochu, po které se má v červenci chodit naboso.
Světlý pískovec nebo travertin může být na bosou nohu velmi příjemný a vizuálně kolem vody funguje výborně. Zároveň jsou to ale materiály, u kterých bychom chtěli před nákupem znát technické vlastnosti konkrétního kamene.
U bazénu se totiž kámen opakovaně namáčí vodou obsahující rozpuštěné minerály, bazénovou chemii a u slaných bazénů také vyšší množství solí. Při vysychání se mohou soli v pórech kamene koncentrovat a krystalizovat.
U českého exteriéru se navíc přidává mráz.
Proto bychom u poréznějšího kamene chtěli minimálně potvrzení o:
Neznámý pískovec jen proto, že má pěknou béžovou barvu, bychom kolem bazénu nekupovali.
Některé břidlice a rulové kameny mohou jako venkovní dlažba fungovat výborně. U jiných ale mohou tenké vrstvy časem pracovat, odlupovat se nebo vytvořit ostré hrany.
U bazénu, kde se chodí naboso, bychom proto nevybírali pouze podle vzhledu štípané desky. Povrch si skutečně vezměte do ruky a zkuste na něm bosou nohu. Kámen může být dostatečně protiskluzný a zároveň nepříjemně ostrý.
Pro běžnou cestu zahradou jsou samostatné nášlapné kameny velmi příjemné. Bezprostředně kolem bazénu bychom ale preferovali spíš souvislejší plochu z větších kamenů s rozumnými spárami.
Důvody jsou praktické:
Neznamená to vytvořit dokonale pravidelnou dlažbu. I nepravidelný kámen může působit velmi přirozeně, ale snažili bychom se vyhnout hlubokým a zbytečně širokým otvorům mezi jednotlivými kusy.
Pro suchou pokládku potřebujete skutečnou dlažební desku, ne tenký obklad.
Konkrétní minimální tloušťku nelze určit bez znalosti horniny, velikosti desky a její pevnosti. U pochozí suché dlažby se ale běžně pracuje s kameny kolem 3 cm a více, u nepravidelných desek často ještě silnějších.
Čím větší a tenčí deska je, tím větší je riziko prasknutí při nedokonalém podepření. Pokud výrobce nabízí například 15mm nebo 20mm desku určenou k lepení, automaticky bychom ji nepřenášeli do suchého štěrkového lože.
Rozhodující je také to, aby kámen neležel pouze na několika bodech. Celá spodní plocha musí být stabilně podepřená.
Teď se dostáváme k části, která rozhoduje o tom, zda dlažba vydrží první léto, nebo mnoho let.
Neexistuje jedna správná tloušťka podkladu pro každý pozemek. Rozdíl je, zda stavíte na štěrkovité půdě, ulehlé zemině, těžkém jílu nebo čerstvě zasypaném výkopu kolem nového bazénu.
Zahraniční instalační manuály pro suché přírodní dlažby pracují i s celkovými zhutněnými štěrkovými základy kolem 20 až 30 cm. Na velmi dobrém a stabilním podloží může být skladba menší, na jílu nebo čerstvém zásypu naopak větší.
Princip je důležitější než jedno číslo:
Pokud byl bazén právě postavený nebo zapuštěný, zpozorněte.
Zemina kolem bazénu bývá během stavby rozkopaná a znovu zasypaná. Pokud nebyla správně hutněna po vrstvách, může ještě několik měsíců nebo let sedat.
Položit drahou kamennou dlažbu přímo na čerstvý zásyp je proto recept na pozdější propadávání.
Výhodou suché skladby je alespoň to, že pokud se některý kus pohne, můžete jej vyjmout, doplnit podklad a znovu usadit. U pevně lepeného kamene je oprava výrazně nepříjemnější.
Voda ze sprchy, deště i bazénu by neměla stát u bazénového lemu ani se vracet zpět do vody.
Odborný průvodce Stone Federation Great Britain proto u splash zóny doporučuje pozitivní spád směrem od bazénu. Tím se zároveň omezuje, aby špinavá voda z povrchu nesplachovala prach, hlínu a další nečistoty zpět do bazénu.
V praxi se u venkovních ploch běžně pracuje přibližně s 1,5–2% spádem, tedy asi 1,5 až 2 cm na jeden metr. Konkrétní řešení se ale musí přizpůsobit terénu a tomu, kam voda může bezpečně pokračovat.
Spád musí být vytvořený už v nosných vrstvách. Není správné udělat rovný podklad a potřebný sklon dohánět až několika centimetry ložného kameniva.
Tady se dostáváme k detailu, který je kolem bazénu velmi důležitý.
Nosný podklad je dobře zhutněný a relativně hutný. Většina vody je díky spádu vedena po povrchu směrem od bazénu.
Část vody samozřejmě proteče spárami, ale není to hlavní mechanismus odvodnění.
Toto řešení je jednodušší tam, kde máte jasné místo, kam povrchovou vodu odvést.
Další možností je vytvořit otevřenější drenážní skladbu z praných kameniv bez velkého množství jemných částic.
Voda může projít spárami a následně dolů do kamenivového podkladu. Takový systém ale funguje jen tehdy, pokud má voda kam pokračovat.
Na dobře propustné štěrkovité půdě může zasakovat. Na nepropustném jílu se může místo drenážní vrstvy vytvořit pod dlažbou nádrž.
V takovém případě musí mít drenážní vrstva spád a vývod do vhodného místa nebo navazovat na samostatný drenážní systém.
Propustná dlažba neznamená, že voda zmizí. Znamená pouze, že ji pošlete pod povrch. Musíte vědět, co se s ní stane potom.
Přesně tento dotaz zazněl také v původní diskusi.
Kamenný prach nebo drť 0/4 se po zavlhčení a zhutnění opravdu velmi dobře „zatáhne“. To je výhoda tam, kde chceme vytvořit hutnou stabilní vrstvu.
Ale nulová frakce obsahuje velké množství jemných částic. Pokud současně chcete, aby dlažba dobře odváděla vodu skrz spáry, je to nevýhoda.
Pro drenážnější suché lože bychom proto kolem bazénu preferovali čistou drcenou frakci například kolem 2/5 nebo 4/8 mm podle velikosti a spodní plochy použitého kamene.
Hrany drceného kameniva se do sebe lépe zaklesnou než kulatý kačírek.
Opět záleží na tom, jak má celá skladba pracovat.
| Výplň spáry | Výhoda | Nevýhoda kolem bazénu |
|---|---|---|
| Jemná drť 0/4 | Dobře se utáhne a stabilizuje | Jemné částice se mohou vynášet, prášit nebo odplavovat |
| Drcené kamenivo 1/3 nebo 2/5 | Propustnější, bez jemného prachu | Musí odpovídat šířce spáry a může vyžadovat doplňování |
| Křemičitý / vhodný spárovací písek | Dobře vyplní úzké spáry | Může se vymývat a přenášet do bazénu |
| Polymerní spárovací materiál | Výrazně omezuje pohyb jemného materiálu | Musí být určený pro přírodní kámen, danou šířku a konkrétní drenážní skladbu |
U nepravidelné kamenné dlažby kolem bazénu bychom se osobně snažili vytvořit takové spáry, aby šlo použít jemné drcené kamenivo bez velkého podílu prachu.
Čistou 0/4 bychom nevolili automaticky jen proto, že po polití pěkně ztvrdne. U bazénu je dobré přemýšlet také o tom, kolik jemného materiálu skončí během léta na mokrých chodidlech a následně ve vodě.
Kulaté kamenivo dobře odvádí vodu, ale jednotlivá zrna po sobě snáze kloužou.
Pro stabilní lože pod dlažbou proto používáme raději drcené kamenivo s ostrými hranami, které se vzájemně zaklesne.
Geotextilie se při suché pokládce často používá mezi zeminu a kamenivovou skladbu.
Její hlavní úkol je separační: omezit promíchávání jemné zeminy s kamenivem. Není to náhrada za zhutněný podklad a sama o sobě nevyřeší odvod vody.
U 50–60 cm širokého pásu kolem bazénu je poměr mezi šířkou plochy a jejími okraji velmi nepříznivý. Prakticky skoro každý kámen leží blízko kraje.
Proto musí být vnější hrana dobře zajištěná, jinak se postupně začne kamenivo i samotné kameny vytlačovat směrem do trávníku.
Okraj lze podle vzhledu a konstrukce vytvořit například:
U budoucí změny bazénu bychom volili takové řešení, které lze rovněž rozebrat.
Dlažba a bazén by měly zůstat dva samostatné prvky.
Nesnažili bychom se nepravidelnými kameny natěsno zaklínit stěnu bazénu. Bazén může pracovat, dlažba může pracovat a některé konstrukce potřebují také servisní přístup.
Konkrétní vzdálenost a detail u bazénové stěny vždy přizpůsobte konstrukci a montážním požadavkům výrobce bazénu.
Malé množství vody z běžného cákání je přesně situace, se kterou musí dlažba kolem bazénu počítat.
Máte dvě cesty:
V obou případech ji chceme odvést od bazénu, nikoliv pod jeho konstrukci.
Je rozdíl mezi několika litry vody, které děti vystříkají ven, a situací, kdy začne přes okraj téct velké množství vody.
Pokud je bazén v místě, kde může vzniknout větší průtok, má smysl na níže položeném okraji dlažby vytvořit například štěrkový drenážní pás nebo liniový odvodňovací prvek.
Zvlášť důležité je to na jílovité půdě, kde voda téměř nevsakuje.
Suchý podklad může bez problémů zvládat déšť a běžnou vodu vystříkanou při koupání. Neměl by ale sloužit jako místo, kam najednou vypustíte několik kubíků vody z bazénu.
Vypouštění, praní filtrace nebo větší havarijní přepad je potřeba řešit samostatně podle bazénové technologie, místních podmínek a způsobu nakládání s upravenou bazénovou vodou.
U bazénu se solnou úpravou bychom výběru kamene věnovali ještě větší pozornost.
Voda se dostane do pórů kamene, následně se odpaří a rozpuštěné soli mohou uvnitř krystalizovat. Odborné materiály pro bazénové konstrukce proto uvádějí odolnost proti krystalizaci solí jako jednu z vlastností, kterou má smysl u přírodního kamene posuzovat.
Právě zde mají technickou výhodu kvalitní málo nasákavé žuly a kvarcity.
Správně upravená bazénová voda je něco jiného než koncentrovaný chemický přípravek.
Chlorové přípravky, prostředky na úpravu pH nebo další bazénovou chemii proto nemíchejte ani neodkládejte přímo na kamenné dlažbě.
Zvlášť kyselé přípravky mohou poškodit kameny na bázi uhličitanu vápenatého – například některé vápence, travertiny nebo mramory.
Neexistuje univerzální odpověď „ano“.
Některým porézním kamenům může vhodná penetrační impregnace pomoci omezit nasákavost a špinění. U velmi hutné žuly naopak nemusí být potřeba téměř vůbec.
Přípravek musí být:
Nejdřív vždy udělejte zkoušku na jednom kameni. Některé impregnace mohou změnit odstín nebo chování mokrého povrchu.
U nepravidelných přírodních desek bychom hotovou plochu nepřejížděli vibrační deskou.
Průmyslové návody pro suché pokládání přírodního kamene doporučují jednotlivé kusy dorovnávat a stabilizovat gumovou paličkou. Vibrační deska patří k hutnění jednotlivých podkladních vrstev před položením kamene.
Samotné schéma vrstev si můžete nakreslit během pěti minut. Nejtěžší část začíná ve chvíli, kdy před sebou máte paletu nepravidelných kamenů.
Potřebujete rozhodovat:
Právě schopnost číst konkrétní kámen odděluje dobře fungující kamennou dlažbu od plochy, která je sice první den rovná, ale postupně se začne viklat.
| Materiál | Výhody | Na co si dát pozor |
|---|---|---|
| Světlá žula | Velmi odolná, nízká nasákavost, mrazuvzdornost, dlouhá životnost | Správný protiskluzný povrch; tmavé odstíny se více zahřívají |
| Kvarcit | Velmi vysoká odolnost, dobré použití v bazénovém prostředí | Prověřit povrch a konkrétní lomovou strukturu |
| Travertin | Světlý, příjemný vzhled, často příjemný na bosou nohu | Pórovitost, mráz, soli a chemie – chtít konkrétní technická data |
| Pískovec | Příjemné přírodní barvy, některé druhy mají dobrý povrch | Velké rozdíly mezi druhy; nasákavost, mráz a soli |
| Vápenec | Světlé odstíny mohou být tepelně příjemné | Citlivost některých druhů na kyselé chemikálie |
| Tmavý čedič / tmavý andezit | Vysoká mechanická odolnost | Na přímém letním slunci může být velmi horký |
| Břidlice a vrstevnaté kameny | Zajímavý vzhled a přirozená textura | Některé se štípou, vytvářejí ostré hrany nebo jsou nepříjemné naboso |
Pokud bychom měli vybrat jednoduchou a technicky bezpečnou variantu pro českou zahradu, kde bude dlažba celý rok venku, šli bychom nejdřív po:
Technicky bychom proto velmi vážně zvažovali světle šedou žulu nebo kvalitní přírodní kvarcit. Pokud by rozhodovala především barva a tepelný komfort, lze pracovat i se světlým travertinem nebo vhodným pískovcem, ale až po ověření konkrétního materiálu.
Není jeden „nejlepší kámen k bazénu“. Správný výběr je kombinací barvy, povrchu, nasákavosti, mrazuvzdornosti a toho, jak bude kámen skutečně položený.
Pokud už dnes víte, že se bazén může za několik let zvětšovat nebo více zapouštět, vidíme v suché kamenné dlažbě velkou výhodu.
Kameny můžete:
U přírodního kamene přitom není problém, že po pěti letech neseženete naprosto stejnou výrobní šarži. Přirozená variabilita je součástí jeho vzhledu.
Na praktickém kurzu tradičního kamenného dláždění neřešíme jen to, jak položit kámen na připravenou plochu. Pracujeme s podkladem, spádem, hutněním, výškou, vazbou i výběrem konkrétního kamene.
Právě u nepravidelné dlažby je největší rozdíl mezi návodem a skutečnou prací v tom, že každý kámen musíte vzít do ruky a rozhodnout, kam patří. Pokud plánujete chodník, terasu nebo kamenné okolí bazénu, můžete si na kurz přivézt fotografie nebo náčrt svého projektu a konkrétní situaci probrat.
Ano. Přírodní dlažební kámen lze položit na správně připravený a zhutněný kamenivový podklad. Taková konstrukce je rozebíratelná a jednotlivé kameny lze později zvednout a znovu usadit.
Preferujeme mrazuvzdorný, málo nasákavý a světlý kámen s povrchem bezpečným za mokra. Velmi robustní variantou může být světlá žula nebo přírodní kvarcit. U pískovce, travertinu a vápence je potřeba ověřit vlastnosti konkrétního kamene.
Obecně se méně zahřívají světlejší povrchy s vyšší odrazivostí slunečního záření. Proto kolem bazénu na plném slunci vybírejte spíše světlé šedé, béžové nebo krémové kameny než tmavý čedič, antracit nebo černou žulu.
Vhodný může být například jemně opalovaný nebo pískovaný povrch s doloženou protiskluzností. Leštěný povrch bychom do mokré zóny kolem bazénu nedoporučili. Extrémně hrubý povrch může být naopak nepříjemný na bosou nohu.
Pokud chcete propustnější drenážní suchou skladbu, dává větší smysl čistá drcená frakce bez velkého množství jemných částic, například 2/5 nebo podle skladby 4/8. Drť 0/4 se dobře hutní, ale její jemné částice snižují propustnost a mohou se kolem bazénu vymývat nebo vynášet.
Často ano, zejména jako separační vrstva mezi jemnou zeminou a kamenivem. Geotextilie ale nenahrazuje nosnou vrstvu ani drenáž a sama nezabrání propadání špatně zhutněného podkladu.
Běžný odstřik může odtéct po spádu od bazénu nebo projít vhodně navrženou propustnou skladbou. U nepropustného podloží musí mít drenážní vrstva vlastní odtok. Větší přepad nebo vypouštění bazénu je potřeba řešit samostatně a nespoléhat na spáry v dlažbě.
Ano, ale ne každý. Pískovce se výrazně liší nasákavostí, pevností a odolností proti mrazu a solím. Vybírejte konkrétní kámen s doloženou vhodností pro venkovní pochozí plochu a podmínky kolem bazénu.
Záleží na konkrétním kameni. U porézních materiálů může vhodná penetrační impregnace pomoci, ale u velmi hutného kamene nemusí být nutná. Přípravek musí být určen pro konkrétní horninu, venkovní použití a mokré prostředí a nesmí nebezpečně měnit protiskluznost povrchu.
Ne každý je ready připravenhned. Nech mi e-mail a pošlu ti nové termíny, uvolněná místa i důležité info ke kurzu.
Bez objednávky, bez platby a bez závazku.
