Jak zachránit starou kamennou zeď po zbourání stodoly: koruna, spáry a ochrana před vodou

Rozebrali jste starou kamennou stodolu a část původních zdí chcete zachovat jako ohraničení dvora nebo zahrady? Největší změna nastává v okamžiku, kdy ze zdi sundáte střechu. Konstrukce, která mohla desítky nebo stovky let fungovat pod krytinou, je najednou vystavená dešti přímo shora, mrazu, větru a opakovanému namáčení. Proto nestačí zeď pouze „nějak zakrýt“. Nejdřív je potřeba zjistit, co po demolici skutečně zůstalo.

S podobnými projekty se setkáváme i na našich kurzech. Lidé často rozebírají starou stodolu, chlév nebo hospodářskou budovu a chtějí zachovat část zdiva, znovu použít místní kámen nebo z něj postavit novou zahradní zeď.

V takové situaci bychom nezačínali otázkou „betonová koruna, plech, cihla, nebo kámen?“. První otázka zní:

Je zbytek původní zdi po demolici stabilní a schopný fungovat jako samostatná venkovní konstrukce?

Co po demolici zkontrolovat	Proč je to důležité
Koruna zdi	Po odstranění střechy do ní začne přímo vstupovat voda.
Nově vzniklá zakončení	Původní napojení dvou stěn nemusí po demolici fungovat jako samostatný konec zdi.
Vyboulení a náklon	Může ukazovat na dlouhodobou poruchu nebo změnu po bourání.
Spáry a jádro zdiva	Vnitřek staré zdi může obsahovat drobný kámen, hlínu nebo velmi měkkou maltu.
Uvolněné kameny	Po ztrátě střechy nebo sousední stěny mohou být některé části bez původní opory.
Voda kolem paty zdi	Oprava koruny nemá smysl, pokud zdivo současně dlouhodobě stojí ve vodě.

Proč stará kamenná zeď po zbourání stodoly začne degradovat rychleji

Stěna stodoly byla součástí celé budovy. Střecha ji chránila před přímým deštěm shora, další stěny ji prostorově stabilizovaly a horní část zdiva nemusela fungovat jako finální venkovní koruna.

Po částečné demolici se podmínky zásadně změní.

• Horní hrana začne přijímat vodu přímo shora.
• Déšť se může dostávat hluboko do jádra zdi.
• Měkká nebo hliněná výplň se může postupně vyplavovat.
• Nasáklý kámen a malta jsou vystavené cyklům mrazu a tání.
• Nově vzniklé konce zdi mohou ztratit původní vzájemnou vazbu.
• Vítr začne působit na konstrukci jinak než v době, kdy byla součástí uzavřené budovy.

Výzkum ochrany historických ruin řeší stejný základní mechanismus: mnoho starých zdí původně neslo střechu a jejich horní části nebyly určeny k dlouhodobému přímému vystavení povětrnosti.

Proto je ochrana koruny jednou z prvních věcí, které bychom po demolici řešili. Ještě před ní ale potřebujeme zjistit stav celé stěny.

1. Po demolici zeď nejdřív prohlédněte, neomítejte a nezalévejte betonem

Čerstvě odkrytá zeď nám ukáže věci, které byly před bouráním schované.

Zajímají nás především:

• nové nebo staré trhliny,
• místa, kde se zeď vyboulila,
• části vykloněné ze svislice,
• uvolněné kameny v horních vrstvách,
• rozpadlé rohy,
• stav zdiva v místě napojení zbourané stěny,
• hloubka degradovaných spár,
• charakter vnitřního jádra.

U starých hospodářských staveb není neobvyklá vícevrstvá konstrukce: dva relativně pěkně vyskládané líce a mezi nimi menší kameny, úlomky a malta. Někdy může být pojivem velmi měkká vápenná malta, jindy směs s hlínou.

To, že se materiál dá škrábnout prstem, ještě automaticky neznamená, že celou zeď musíte rozebrat. Rozhoduje její skutečná soudržnost, vazba a stabilita.

Pokud je zeď výrazně vyboulená, nakloněná, má aktivní trhliny nebo se jednotlivé části po bourání pohybují, už nejde pouze o kamenickou opravu. V takovém případě bychom další zásahy řešili s odborníkem na staré konstrukce, případně statikem.

2. Největší problém bývá nově odkrytá koruna zdi

Koruna je horní zakončení zdi. U samostatně stojící kamenné konstrukce musí chránit vnitřek zdiva a zároveň bezpečně odvádět vodu.

U čerstvě zbourané stodoly ale často žádná skutečná koruna neexistuje. Nahoře pouze vidíme řez původním zdivem.

V něm mohou být:

• otevřené spáry,
• malé volné kameny,
• měkké jádro,
• zbytky původního lože krovu nebo pozednice,
• dutiny, kterými voda pronikne hluboko do zdi.

Jestliže takový povrch necháme přes zimu bez ochrany, právě tudy může do konstrukce vstupovat největší množství vody.

Koruna staré zdi není kosmetické zakončení. Je to její střecha.

Obecné principy zakončení nové kamenné konstrukce rozebíráme také v článku Jak zakončit kamennou zeď.

3. Betonová koruna s kari sítí: dobrý nápad, nebo problém?

Častá rada po zbourání staré stodoly zní přibližně takto: „Nahoru udělejte osm nebo deset centimetrů betonu s kari sítí a celé to oplechujte.“

Takové řešení nemůžeme automaticky označit za špatné. Železobetonový prvek může být součástí skutečného statického zajištění a v určitých konstrukcích může dávat smysl.

Je ale důležité rozlišovat dvě úplně jiné věci:

• projektované konstrukční ztužení zdi,
• a náhodně nalitou betonovou čepici pouze proto, aby nepršelo do kamene.

Staré nepravidelné zdivo může být měkké, materiálově různorodé a nestejnoměrně založené. Přidáním velmi tuhého železobetonového prvku vytvoříme horní část, která se chová jinak než původní kámen a malta.

Výzkum Historic England u historických ruin dokumentuje i starší používání železobetonových hlav a tvrdých cementových malt. U některých takových tvrdých zakončení se později objevovalo praskání a následné pronikání vody právě kvůli rozdílnému chování materiálů.

Proto bychom železobetonovou korunu na staré stodole nepovažovali za univerzální první volbu bez znalosti konstrukce.

4. Kamenná koruna: nejpřirozenější řešení, ale musí být opravdu postavená

Pokud má z původní stodoly vzniknout samostatná kamenná zahradní nebo plotová zeď, může být kamenná koruna vizuálně i materiálově velmi přirozeným řešením.

Neznamená to ale pouze položit na vršek několik plochých kamenů.

Často je potřeba nejvyšší rozvolněnou část zdi nejprve částečně rozebrat a znovu přezdít tak, aby:

• horní vrstvy byly pevně provázané,
• nezůstaly otevřené dutiny v jádru,
• krycí kameny měly stabilní lože,
• voda nestékala do středu konstrukce,
• horní povrch neměl kapsy, ve kterých bude stát voda.

Velké krycí kameny jsou výhodné tím, že vytvářejí méně spár než koruna složená z velkého množství drobných kusů.

Podle typu zdi může být horní plocha mírně tvarovaná tak, aby voda odcházela ke stranám. U nepravidelné kamenné zdi ale není důležitější dokonale geometrický spád než absence otevřených dutin a míst, kde se voda dostává přímo do jádra.

5. Je lepší koruna z cihel?

Na starých hospodářských stavbách můžeme vidět také cihlová zakončení kamenných zdí.

Mohou být naprosto legitimní, pokud odpovídají charakteru původní stavby a místní stavební tradici.

Výhodou pravidelné cihly je jednodušší vytvoření kontrolovaného zakončení. Nevýhodou je další materiálový přechod a u nekvalitních nebo nevhodných cihel také jejich vystavení silnému působení vody a mrazu.

Pokud máte ze stodoly dochované kvalitní staré pálené cihly a víte, že se na objektu historicky používaly, může takové řešení dávat i architektonický smysl.

Nedělali bychom ho ale automaticky jen proto, že se cihly skládají snadněji než nepravidelný kámen.

6. Oplechování koruny může fungovat velmi dobře

Plechová krytina horní hrany má jednu velkou výhodu: dokáže velmi účinně zabránit přímému vstupu vody do zdiva.

Z technického hlediska proto oplechování nemusíme zavrhovat jen proto, že chceme „prodyšnou zeď“.

U starého zdiva je důležité umožnit konstrukci vysychat přes vhodné spáry a povrchy. To ale neznamená, že potřebujeme nechat déšť vstupovat přímo horní hranou.

Dobře provedené oplechování by mělo:

• mít vhodný sklon,
• přesahovat přes líc zdiva,
• mít funkční odkapovou hranu,
• být mechanicky spolehlivě upevněné,
• nevytvářet místa, kudy voda nateče pod něj,
• být konstrukčně i vizuálně vhodné pro konkrétní zeď.

SPAB mezi možnými způsoby ochrany starého kamenného zdiva uvádí v určitých situacích i diskrétní olověné oplechování. Nejde tedy o princip, který by byl s historickým zdivem automaticky neslučitelný.

7. Kamenná koruna versus plech: co bychom zvolili?

Řešení	Výhody	Na co si dát pozor
Kamenná koruna	Přirozený vzhled, materiálová návaznost, lze využít původní kámen	Vyžaduje kvalitní přezdění vršku a dobře vybrané krycí kameny
Cihlová koruna	Pravidelnější detail, může odpovídat původní stavbě	Mrazuvzdornost cihel a materiálová návaznost
Plechové zakrytí	Velmi účinné proti přímému dešti	Odkap, kotvení, vzhled a správná příprava zdiva pod plechem
Železobetonová koruna	Může ztužit konstrukci, pokud je tak navržena	Nesmí být automatickým univerzálním řešením bez znalosti zdiva

U zdravé staré kamenné stodoly, ze které chceme vytvořit přirozenou zahradní zeď, bychom se nejprve zabývali kvalitně přezděnou kamennou korunou nebo vhodně provedeným zakrytím.

Pokud má být horní část zdi současně konstrukčně ztužena, je to už samostatné technické rozhodnutí.

A co zelená neboli „měkká“ koruna?

U historických ruin existuje ještě jedno zajímavé řešení: takzvaný soft capping, tedy ochranná vrstva zeminy a vegetace na horní části zdi.

Výzkum Historic England ukázal, že tento způsob může u vhodných ruin velmi dobře omezovat působení mrazu, teplotní výkyvy i množství vody stékající po zdivu.

To ale neznamená, že bychom automaticky doporučili zatravnit každou zeď po stodole.

U oplocení rodinného domu může být problémem:

• údržba,
• vzhled,
• kotvení dalších konstrukcí,
• výška a šířka zdi,
• nevhodně zvolená vegetace,
• jiné chování nízké ruiny a 160 cm vysoké plotové zdi.

Je to zajímavá konzervační metoda, ne univerzální zahradnický trik.

8. Musí se celá stará zeď znovu vyspárovat?

Ne.

Jednou z nejčastějších chyb u starého kamenného zdiva je přesvědčení, že když už opravujeme jednu část, měli bychom vyškrábat úplně všechny spáry a udělat je znovu.

Pokud původní malta stále drží, není důvod ji odstraňovat jen proto, že nevypadá jako nová. Historic England i SPAB doporučují zachovávat funkční historickou maltu a opravovat především skutečně erodované, otevřené nebo volné spáry.

Agresivním vyškrabáním můžeme:

• uvolnit kameny,
• poškodit jejich hrany,
• zbytečně odstranit původní materiál,
• otevřít zdivo vodě ještě více než před opravou.

Podrobněji materiál spár řešíme v článku Čím spárovat kamennou zeď.

9. Vápenná, nebo cementová malta?

Na starou stodolu bychom bez dalšího nepřinesli pytel tvrdé cementové malty a nezačali s ní vyplňovat všechny spáry.

Tradiční kamenné zdivo bývá často postavené na měkčí maltě. Její funkcí není vytvořit z nepravidelných kamenů dokonale tuhý betonový blok.

Příliš tvrdá a málo propustná spára může změnit způsob, jakým zeď přijímá a vydává vlhkost. U měkkého nebo porézního kamene pak může místo spáry začít degradovat samotný kámen.

Na druhou stranu ani věta „staré zdivo = vždy čisté vzdušné vápno“ není správným univerzálním receptem. Horní koruna je výrazně exponované místo a použitá malta musí odpovídat kameni, původnímu pojivu i stupni expozice.

Historic England například upozorňuje, že nevhodně zvolené velmi měkké vápenné malty na silně exponovaných hlavách historických zdí v minulosti také selhávaly.

Více k tradičnímu spárování najdete v článku Spárování kamenné zdi vápennou maltou.

10. Zvláštní pozornost věnujte místu, kde jste navazující zeď zbourali

Tohle je jedna z nejdůležitějších částí celé rekonstrukce a na fotografii často vypadá nenápadně.

Původní roh stodoly byl postavený tak, aby se dvě stěny vzájemně provazovaly. Jestliže jednu z nich odstraníte, nevznikne automaticky kvalitní zakončení druhé.

Na novém čele můžeme najít:

• krátké kameny, které původně pokračovaly do druhé zdi,
• otevřené jádro,
• dutiny,
• volné kameny,
• nerovný zubatý konec bez vazby.

V takovém případě bývá lepší poslední část zdi kontrolovaně lokálně rozebrat a znovu postavit jako skutečné zakončení než se pokoušet každou dutinu pouze zalít maltou.

11. Plný dřevěný plot kotvený do staré zdi je konstrukční zásah

V původním typu projektu často následuje další požadavek: zachovat kamenné stěny a mezi ně nebo na ně ukotvit plné dřevěné plotové výplně.

Tady bychom byli opatrní.

Plný plot se ve větru chová jako velká plocha, do které vítr tlačí. Síla se přes sloupky a kotvy přenese přímo do starého kamenného zdiva.

Proto nestačí říct:

„Zeď má 60 cm, ta to určitě udrží.“

Rozhoduje stav zdiva, jeho výška, založení, poloha kotev, délka jednotlivých polí, orientace vůči převládajícímu větru a konstrukce samotného plotu.

Zvlášť nevhodné může být kotvit sloupek pouze do několika kamenů v horní části staré zdi.

U plných plotových výplní bychom proto způsob kotvení řešili konstrukčně předem a nespoléhali na improvizaci při montáži plotu.

12. Nová 160 cm vysoká kamenná zeď je jiný projekt než oprava staré stodoly

Pokud po zbourání vznikne například devět nebo deset metrů dlouhá mezera a chcete ji doplnit novou kamennou zdí vysokou kolem 160 cm, už nejde o konzervaci původního zdiva.

Stavíte novou samostatnou konstrukci.

Musíte tedy znovu řešit:

• podloží,
• založení,
• šířku a konstrukci zdi,
• případnou maltu,
• korunu,
• napojení na staré zdivo,
• zatížení od plánované plotové výplně.

To, že vedle stojí sto let stará zeď bez betonového základu, není automatický důkaz, že novou konstrukci máme postavit úplně stejně. Stará zeď může stát v jiných podmínkách, mít jinou tloušťku, jinou vazbu nebo může být po desetiletích sama na hranici své stability.

13. Kámen ze zbourané stodoly neházejte bez třídění na jednu hromadu

Starý místní kámen je často jedna z nejhodnotnějších věcí, které po demolici zůstanou.

Pokud jej chcete znovu použít, nejlepší je třídit ho už během rozebírání.

Zvlášť si odkládejte:

• velké dlouhé kameny vhodné do vazby,
• rohové kameny se dvěma použitelnými líci,
• ploché kusy vhodné na korunu nebo dlažbu,
• běžný zdicí kámen,
• menší stabilní materiál pro práci uvnitř konstrukce,
• poškozený nebo silně zvětralý kámen, který do nové konstrukce nemusí být vhodný.

Velký kvalitní kámen je škoda první den zazdít někam hluboko jako obyčejnou výplň a o týden později zjistit, že vám chybí jediný vhodný kus na roh.

Pokud si nejste jistí, jak jednotlivé druhy a tvary kamene vybírat, přečtěte si také článek Jak vybrat kámen pro kamennou zeď.

14. Starou maltu z kamenů nemusíte dokonale očistit

Další častou otázkou je, jestli je před opětovným použitím nutné každý kámen očistit až na „čistou skálu“.

Obvykle ne.

Odstraňujeme především:

• volnou a nesoudržnou maltu,
• hlínu, která brání stabilnímu uložení,
• silné nánosy na ložných plochách,
• materiál, který se při dotyku sám odděluje.

Není potřeba každý historický kámen agresivně obrousit nebo otlouct jen proto, aby vypadal nový.

SPAB i Historic England obecně upozorňují, že zbytečně agresivní čištění a opracování starého kamene může odstranit jeho původní povrch a urychlit další degradaci.

15. Nejprve zachraňte zeď, až potom řešte její „krásu“

U starého zdiva bývá velké pokušení začít ihned spárováním, čištěním nebo hledáním nejhezčího způsobu koruny.

Pořadí bychom obrátili:

1. Bezpečně dokončit demolici.
2. Zkontrolovat stabilitu zbylých částí.
3. Zajistit uvolněné a nově vzniklé konce zdí.
4. Zabránit dlouhodobému vstupu vody do koruny.
5. Vyřešit vodu kolem paty zdiva.
6. Lokálně přezdít nestabilní části.
7. Opravit pouze skutečně poškozené spáry.
8. Vybudovat definitivní korunu nebo jiné zakrytí.
9. Teprve potom řešit plot, brány a další navazující konstrukce.

Jak bychom postupovali u čerstvého torza kamenné stodoly

Máte-li po demolici několik původních kamenných stěn, které chcete zachovat jako plot kolem dvora, praktický postup bychom rozdělili do těchto kroků:

1. Zdokumentujte stav ze všech stran. Fotografie po demolici jsou užitečné i pro pozdější kontrolu případného pohybu.
2. Označte trhliny, vyboulení a uvolněné kameny.
3. Zkontrolujte čerstvě vzniklé konce zdí.
4. Odstraňte pouze části, které jsou skutečně nestabilní a mohou spadnout.
5. Dočasně ochraňte otevřenou korunu před dlouhodobým deštěm, pokud definitivní oprava nebude hned.
6. Rozhodněte, které horní části je potřeba rozebrat a znovu přezdít.
7. Zvolte definitivní způsob ochrany koruny.
8. Opravte hluboce erodované nebo otevřené spáry vhodnou maltou.
9. Prověřte vodu u paty zdi a spád okolního terénu.
10. Až poté navrhujte kotvení plných dřevěných polí.

Nejčastější chyby při zachování zdi po staré stodole

• Zeď se po demolici nechá první zimu s otevřenou korunou.
• Čerstvě vzniklý konec zdi se pouze „zamázne“ maltou.
• Celá koruna se automaticky zalije tvrdým betonem bez posouzení konstrukce.
• Všechny historické spáry se bezdůvodně vyškrábou.
• Na měkké staré zdivo se použije velmi tvrdá cementová malta.
• Plech se namontuje na rozpadlou horní část bez předchozí stabilizace.
• Plný plot se ukotví jen do několika horních kamenů.
• Při demolici se kvalitní rohové a vazné kameny promíchají se sutí.
• Starý kámen se zbytečně agresivně očistí nebo opracuje.
• Řeší se jen déšť shora, ale ne voda u paty zdi.

Co je nejlepší: zachovat, přezdít, nebo postavit znovu?

U starých kamenných zdí se snažíme vyhnout oběma extrémům.

První extrém je:

„Je to staré, všechno zbourat.“

Druhý:

„Je to staré, nesmíme se dotknout jediného kamene.“

Správná oprava může znamenat, že většinu původního zdiva zachováme, ale několik metrů horní části nebo poškozeného zakončení kontrolovaně rozebereme a znovu postavíme.

Historic England upozorňuje, že u starého zdiva bývají kompletní přezdění nebo kompletní nové spárování často zbytečné; smyslem opravy je zachovat funkční původní materiál a zasahovat tam, kde skutečně selhává.

Místní kámen ze stodoly má smysl zachovat

Staré venkovské stavby byly často postavené z materiálu dostupného přímo v okolní krajině. Právě proto jejich zdivo přirozeně zapadá do místního prostředí.

Pokud je kámen stále zdravý, dává nám jeho opětovné použití několik výhod:

• už je na místě,
• známe jeho historické chování v místních podmínkách,
• barevně a strukturou odpovídá okolním stavbám,
• zachová část příběhu původní stodoly,
• nemusíme převážet nový materiál přes velkou část republiky.

Při případném doplňování starého zdiva bychom se snažili hledat kámen s podobnými vlastnostmi, nejen se stejnou barvou. Historic England upozorňuje, že nevhodně zvolený náhradní kámen s výrazně jinou pórovitostí nebo hustotou může v dlouhodobém horizontu urychlit degradaci okolního původního materiálu.

Praktické shrnutí: co udělat po zbourání staré kamenné stodoly

Situace	Co bychom udělali jako první
Otevřená horní hrana	Zabránit dlouhodobému pronikání vody a připravit definitivní korunu.
Volné kameny nahoře	Lokálně rozebrat a znovu stabilně přezdít.
Nový konec po demolici	Zkontrolovat vazbu a podle potřeby vytvořit nové plnohodnotné zakončení.
Staré pevné spáry	Nechat je na místě.
Hluboké otevřené spáry	Opravit kompatibilní maltou.
Náklon nebo vyboulení zdi	Nejdřív posoudit stabilitu, až potom pokračovat kosmetickými opravami.
Plný dřevěný plot	Navrhnout způsob přenosu zatížení od větru, ne pouze umístění kotev.
Kámen z demolice	Vytřídit podle velikosti, tvaru a budoucí funkce.

Odborné zdroje

Při práci se starým kamenným zdivem vycházíme nejen z řemeslných zkušeností, ale také z principů konzervace tradičních staveb. Velmi dobře je zpracované například dlouhodobé sledování odkrytých korun historických zdí organizací Historic England.

• Historic England – Soft Capping on Ruined Masonry Walls
• Historic England – Soft Capping to Protect Ruined Masonry
• Historic England – Repointing Brick and Stone Walls
• SPAB – Stone Walls
• SPAB – Repointing

Časté otázky o starých kamenných zdech po demolici stodoly

Musí mít stará kamenná zeď betonovou korunu?

Ne. Betonová nebo železobetonová koruna je pouze jedno z možných řešení a měla by mít konkrétní konstrukční důvod. U mnoha starých zdí lze horní část vhodně přezdít kamenem, použít kvalitní krycí kameny nebo zvolit jiné zakrytí. Rozhoduje stav a funkce konkrétní zdi.

Je vhodné starou kamennou zeď oplechovat?

Ano, v některých případech může být oplechování velmi účinnou ochranou proti vodě. Musí ale mít správný spád, přesah a odkap a zeď pod ním musí být nejdřív stabilní. Plech není náhradou za opravu rozpadlé koruny.

Je lepší kamenná, nebo cihlová koruna?

Univerzální odpověď neexistuje. Kamenná koruna bývá přirozená u kamenné zahradní zdi, cihlové zakončení může být vhodné tam, kde odpovídá původní stavbě. Důležitější než samotný materiál je stabilní konstrukce a správné odvedení vody.

Čím spárovat starou kamennou stodolu?

Malta by měla odpovídat původnímu zdivu, druhu kamene a expozici. U tradičního měkčího zdiva není vhodné automaticky používat velmi tvrdou cementovou maltu. Zároveň nemusí být správným řešením ani příliš měkká malta na extrémně exponovanou korunu. Ideální je nejprve určit původní skladbu.

Musím vyškrábat všechny staré spáry?

Ne. Pevnou a funkční původní maltu je zpravidla lepší ponechat. Opravují se především hluboce erodované, otevřené nebo volné spáry. Zbytečné kompletní vyškrábání může zdivo poškodit.

Lze do staré kamenné zdi ukotvit dřevěný plot?

Lze, ale způsob kotvení se musí navrhnout podle stavu a konstrukce zdi. Zvlášť plná plotová výplň přenáší při větru značné vodorovné síly. Nestačí pouze vyvrtat několik kotev do náhodných kamenů v horní části zdi.

Mohu použít kámen ze zbourané stodoly na novou zeď?

Ano, pokud je kámen stále soudržný a vhodný pro další použití. Doporučujeme jej už při rozebírání třídit podle velikosti a tvaru a zvlášť si odkládat dlouhé vazné, rohové a ploché krycí kameny.

Jak starou kamennou zeď ochránit přes zimu, když ji nestihnu dokončit?

Prioritou je zabránit dlouhodobému přímému zatékání do otevřeného jádra zdi. Dočasná ochrana musí být bezpečně upevněná, odvádět vodu mimo zdivo a nesmí větrem ohrožovat okolí. Definitivní opravu koruny je ale vhodné zbytečně neodkládat.

Kdy už starou zeď nemám opravovat svépomocí?

Pokud je výrazně nakloněná, vyboulená, má velké nebo nově vznikající trhliny, po demolici se pohybuje nebo má nést další významné zatížení, je vhodné nejprve odborné posouzení. Kamenické dovednosti a statické posouzení jsou dvě různé věci.